Blíží se k nám jaro!
Já jsem teda moc ráda. Ne, že by mi sníh výrazně vadil, ale chybí mi sluníčko. Líbí se mi ta svěžest přírody, která s jarem přichází.
"To, že se jaro blíží,
jsem si uvědomila
díky několika věcem..."
1) Ukázal se teplejší den a na modrém nebi svítilo sluníčko.
2) Naše Amálka mě na procházce upozornila na "píp píp", tedy na černé kosy, kteří poskakovali po zemi a hledali nějakou dobrotu. I další ptáčci poletovali mezi stromy a krásně prozpěvovali.
3) Začínají se ukazovat první kytičky. Ať už sněženky nebo bledulky. Je to krásné vidět, jak se příroda probouzí.
4) Další z mých důležitých znamení pro příchod jara je fakt, že sousedi začínají umývat okna.
5) Objevují se první odvážlivci v kraťasech či tričkách s krátkými rukávy.
6) Lidé si na facebooku mění profily s jarní tématikou.
7) Marketingové tahy nás upozorňují na to, že máme nakoupit včas a za nejlepší ceny jarní, ba i letní výrobky.
Jistě bychom našli další a další znaky jara, ale letos mi přišly na mysl tyhle jako první.
S jarem mám spojenou také pro mě důležitou vzpomínku. V loni na jaře vznikly mé opravdové výlety pro rodiny s dětmi - hra s kramlíky, mlsání pudinku a nechyběla ani hra o princeznách a rytířích, se kterou jsme putovali do kopce lesem až na louku plnou pampelišek...
Vzpomenete si, co se dá z pampelišek uvít?
Ptala jsem se dětí:
"Na co se nejvíc těšíš, až začne to pravé jaro?"
Sabinka (5 let) - "Na pravé bílé koťátko a venku na trampolínu, jak na ní budu skákat."
Dany (8 let) - "Na to, že rostou kytky a budu hrát fotbal s bratrancem."
Robča (7,5let) - "Na kytičky, běhání venku, na sekání trávy."
A na co se těšíte vy?
Já se těším, až konečně budu moct vyrazit na mou nepatrnou zahrádku zahrad-ničit a vybít nahromaděnou zimní energii usazenou na nepatřičných partiích, do toho budou řvát ptáci a ne děti zavřené v domě a taky, že děti snesou méně oblečení, které je stále nutím oblékat. A taky na ty kytičky 🙂
Leničko, tu zahrádku ti závidím. To odreagování se od všedních starostí a jen se tak hrabat hlínou plně chápu. U nás doma sice zahrádku nemám, ale když jedeme k dědovi, tak si vždycky chvilku na „hrabání v hlíně“ najdu. Přeji ti, ať jaro brzy začne a ty se vytouženě vrhneš ničit usazenou energii v nepatřičných partiích. 🙂